Opravdu tam tak fouká?

Nedávno jsem byl požádán o vyjádření k návrhu kotvení ploché střechy, který byl realizační firmě poskytnut dodavatelem kotev. Součástí PD stavby byl totiž návrh kotvení (proč?), podle nějž byla zapotřebí zhruba polovina počtu kotev nově poskytnutého kotevního plánu. Realizátor měl obavu, že mu investor neschválí zvýšené náklady na kotvení hydroizolace.
Poté, co jsem poskytl poměrně obsáhlý rozbor, následovala otázka:

Opravdu si myslíte, že na tu střechu působí takové zatížení?

Podobnou otázku dostávám opravdu často a vysvětlení problematiky není jednoduché.

V Časopisu stavebnictví, číslo 11/18, vyšel velmi zajímavý článek "Stanovení aerodynamických součinitelů vnějších tlaků sedlových střech"od vedoucího oddělení dynamiky a stochastické mechaniky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Ing. Stanislava Hračova, Ph.D.
Příspěvek shrnuje výsledky měření tlakových poměrů na ploše sedlových střech aerodynamických modelů objektů umístěných ve větrném tunelu.
Intenzita vztlakových sil na hydroizolaci záleží mj. na koeficientu C_pe.
 Autor se sice zabýval srovnáním normativních a experimentálně zjištěných hodnot C_pe,10 (pro plochy větší než 10m² - tedy např. pro dimenzování nosné konstrukce), obdobné poměry lze však očekávat i pro součinitel C_pe,1, používaný pro dimenzování připojovacích prostředků - tedy např. střešních kotev.

Pro zjednodušení uvedu srovnání experimentálně určených špičkových hodnot C_pe,10 ve střeše se sklonem 5° (která se nejvíce blíží převažujícím sklonům u plošně nejčastějších střech - tedy střech plochých) v silně turbulentním proudu (odpovídajícím vyšší kategorii terénu):

Oblast	Podle ČSN EN 1991-1-4	Podle experimentu	Rozdíl [%]
F	-1,7	-1,57	-7,7
G	-1,2	-1,39	+15,8 *
H	-0,6	-0,91	+51,7

* Je v rozsahu předpokládané chyby (odchylky) měření

Obdobnou tematikou se v roce 2006 zabývaly Ing.Michalcová a Doc. M. Kozubková z VŠB-TU Ostrava-Poruba:

Je vidět, že součinitel u ploché střechy byl zjištěn také v hodnotě přibližně -1,0.

Doporučuji věnovat těmto zjištěním patřičnou pozornost. I když celkový stupeň bezpečnosti návrhu kotvení střechy podle platné normy je cca. 2,25, může být neodborně vypracovaný výpočet kotvení, nerespektující platnou normu, fatální chybou.

Jak z nedostatku udělat přednost

V jednom firemním článku se můžeme dočíst, že firma na základě výsledků provedených zkoušek, které „výrazně převyšovaly minimální požadovanou hodnotu únosnosti 0,4 kN“ ... „disponuje arzenálem kotevních prvků s vyšší únosností pro statické výpočty“.
Autor se mýlí – žádná minimální požadovaná únosnost neexistuje. Stejně tak neexistují žádné kotvy s vyšší únosností.
Vše záleží podle platných norem pouze na hodnocení celé sestavy a rozhodující je takřka vždy kvalita hydroizolace, nikoliv kotev.

Také závěrečné hodnocení přínosu zkoušek pro popisovanou stavbu je zajímavé, avšak zcela nepravdivé. Autor dovozuje, že „zvyšování návrhové únosnosti kotvy nad hodnoty přibližně od 500 N výše již ... úspory nepřinese“. Rád bych znal jeho názor na srovnání počtu kotev mezi jím popisovanou sestavou se zjištěnou odolností 0,50 kN a hydroizolací s certifikovaným dovoleným namáháním 0,76 kN, použitých na jiném podkladu …
Objektivně vzato - výsledek dosažený zkouškou není vůbec oslnivý. Změřená odolnost kotevního systému je spíše na spodní hranici hodnot, zjištěných u běžných fóliových materiálů.

Po mnoha letech výmluv sáhnul tento dodavatel k provedení zkoušek. I když nedosáhnul příliš dobrých výsledků, neinformovaného čtenáře přesvědčuje o tom, jak je technicky vyspělý.

Docela by mě zajímalo, jestli mu tyto zkoušky náhodou nedělala jedna evropská zkušebna, známá tím, že používá zkušební podmínky, které jsou v rozporu s platnými normami. Zkoušky jsou potom pochopitelně neplatné ...

Kontrola kotevního plánu

Nejste si jisti, jestli kotevní plán poskytnutý dodavatelem odpovídá požadavkům Stavebního zákona? Váháte, jestli se na něj lze spolehnout?

Posouzení kotevního plánu ZDARMA 

Posouzení je ve formě vyjádření, zda kotevní plán odpovídá Stavebnímu zákonu, platným normám a předpisům. V případě zájmu lze vypracovat i expertní posouzení s podrobným zdůvodněním případných nedostatků a nový kotevní plán pro danou stavbu, jenž by odpovídal normám.
VĚŘIT JE DOBRÉ - VĚDĚT JE LEPŠÍ. NERISKUJTE ŽE BUDE VAŠE PRÁCE NEBO INVESTICE ZMAŘENA NEZODPOVĚDNOSTÍ JINÝCH!

Kotvené střechy ve světle zákonů a norem - II.

Mnohé zájemce o textovou podobu mé přednášky z Fóra plochých střech na veletrhu Střechy Praha 2014 na téma "Kotvené ploché střechy ve světle zákonů a norem" odkazuji na můj článek:
Kotevní plán střechy – proč a jak?
Jsou tam zmíněny ty nejdůležitější odkazy na platnou legislativu. V případě nejasností nebo potřeby pomoci s konkrétním problémem se na mě můžete s důvěrou obrátit.

Fetiš ceny

aneb Byznys je byznys

V poslední době máme novou módu: s cílem získat zakázku za každou cenu poddimenzováváme kotvení hydroizolací.
Téměř všichni dodavatelé hydroizolací i kotev používají více či méně zdařilé výpočetní nebo kalkulační programy. Někteří z nich otevřeně přiznávají, že výstupy z nich jsou pouze informativní a nedoporučují je k realizaci (k tomu by měly sloužit opravdu jen oficiální a kvalifikovaně zpracovaný kotevní plán).
Některé elaboráty se však tváří jako profesionální a určené k realizaci. Jejich účel je však, zdá se, jiný. Zneužívá charakteristického chování mnohých přípravářů, které zajímá jen ten nejspodnější řádek nabídky - souhrnná cena.

"Pokud nemůžu dát nižší jednotkovou cenu, ošidím to na množství..."

Kromě stavitelů dálnic už to praktikují i stavaři. A tak se tam například "spočítá" méně kotev.
Jde to snadno:

• zadá se vyšší kategorie terénu nebo nižší větrná oblast
• zadá se menší výška objektu nad okolním terénem
• nadsadí se hodnota dovoleného namáhání kotev

A když ani to nepomůže, dodají se "noname" kotvy, které se dají koupit (a tím i prodat) výhodněji. Že jsou kvalitativně úplně jinde? Že po pár měsících ve střeše zreziví? Že se samovolně vyšroubovávají? NEVADÍ !! Stejně tomu málokdo rozumí a riziko, že se na to přijde, je malé. A když to uletí, najmeme si někoho, kdo to svede na něco jiného.
Hlavně že nabídneme míň kotev a tedy i nižší cenu než konkurence, která je tak hloupá, že se snaží dodržovat normy. A jestli toho nenechá, smeteme ji z trhu - kšefty nám kazit nebudou!
A kdyby si ta realizační firma, která to podle toho našeho "doporučení" postavila, pořádně přečetla poznámky pod čarou, věděla by, že to stejně nebylo myšleno vážně.

Jenže, vážení, doplatíme na to všichni. Vymycujeme poctivost a stavovskou čest. Nižší kvalita způsobuje vyšší pojistná plnění s neodvratitelným důsledkem zvyšování pojistného. Na druhé straně to (sice uměle, ale nešť) zvyšuje zaměstnanost, protože se to bude muset opravit nebo alespoň předčasně obnovit.

Komu to vlastně vyhovuje?

Kotvené střechy ve světle zákonů a norem

V rámci doprovodného programu na veletrhu Střechy Praha jsem vystoupil v pátek 24.1.2014 na Fóru plochých střech s příspěvkem na téma "Kotvené ploché střechy ve světle zákonů a norem".
Děkuji za projevený zájem o tuto citlivou a, bohužel, často opomíjenou problematiku všem účastníkům, kteří na toto téma nečekaně živě reagovali jak těsně po přednášce, tak i v následujících dnech telefonicky nebo mailem.
Zároveň se omlouvám, že text příspěvku skutečně (zatím) nemám zpracován v písemné podobě. Ve vymezených 20 minutách navíc nešlo jít do větších detailů a nástin hlavních problémů jsem musel vzít ve velkém tempu. Proto rozumím postesknutí mnohých, že si nestačili všechno, co chtěli, zaznamenat. Možná se na mě zase obrátí některá z redakcí odborných časopisů nebo serverů a nějaký text vyplodím. Asi by si to chtělo na tento problém trochu posvítit...
V každém případě doporučuji zájemcům o tuto problematiku, aby si prostudovali tento blog a mé webové stránky - většinu informací tam naleznou (potvrzeno např. ing. Z. Bozděchem).

Uvítám i Váš názor a Vaše zkušenosti - nový občanský zákoník se zdá o něco vstřícnější ke spotřebitelům a možná se zlepší obrana před různými pololaiky, rádoby-odborníky a často i podvodníky, kteří se ve stavařině se vzrůstající krizí stále častěji rojí jako obtížný hmyz.

Kotvení trapézových profilů a sendvičových panelů

  V souvislosti se stále se zvyšujícími nároky na posuzování jednotlivých konstrukčních částí staveb na prokázání mechanické odolnosti a stability se stále častěji objevuje zcela oprávněný požadavek na statický návrh a posouzení kotvení prvků lehké prefabrikace k nosné stavební konstrukci.
Stavební dozor, vyšší dodavatel i investor postupují zcela v souladu se Stavebním zákonem:

§ 160 Provádění staveb
(2) Zhotovitel stavby je povinen … dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy … 

  Obecné požadavku na výstavbu jsou specifikovány ve Vyhl. č. 268/2009 Sb. O technických požadavcích na stavby:

§ 9 Mechanická odolnost a stabilita
(3) Stavební konstrukce a stavební prvky musí být navrženy a provedeny v souladu s normovými hodnotami …

  Zároveň se více než dříve objevují reklamace střech ze sendvičových panelů, do nichž zatéká "povolenými" šrouby, ale i havárie konstrukcí plochých střech včetně nosné vrstvy v trapézových profilů. Tyto závady se vyskytují hlavně na střechách - zjevně z důvodu vyššího namáhání větrem. I když se to na první pohled nezdá, mohou být na vině právě šrouby nebo jiné kotvy - připevnění bývá často nesmyslně poddimenzované, jsou použity malé nebo vůbec žádné podložky, nesprávný typ šroubu pro danou nosnou konstrukci atd.
Důvodů těchto poruch je samozřejmě víc:

• nekvalifikovaný návrh v projekční fázi (např. příliš subtilní vaznice s úzkou horní přírubou, které neumožňují umístění staticky nutného počtu šroubů ve vlně TRP)
• nekvalitní předvýrobní příprava (výběr nevhodných nebo nekvalitních šroubů, kdy jediným kritériem je nízká cena)
•  neprofesionální montáž (dnes snad montuje každý, kdo udrží vrtačku a šroubovák)

V "odborných" kruzích se stále traduje a bez dalších důkazů slepě aplikuje konstrukční zásada:

"Na koncové podpoře šroub v každé vlně, na mezipodpoře v každé druhé vlně".

Tato zásada však platí pouze z konstrukčních důvodů a často odporuje statickému výpočtu!!

  Každý absolvent stavební průmyslovky se základními znalostmi statiky ví, že u spojitých nosníků je na mezipodpoře většinou několikanásobně větší reakce, než na koncových podporách - tedy je nutno použít buď více šroubů nebo jiné šrouby s vyšší únosností.

Ukázka výpočtu kotvení trapézového profilu ve střeše:

Poznámka:
Obsah mnou nabízeného statického výpočtu kotvení TRP a sendvičů - viz můj web.

Výběru správné značky a správného typu šroubu  je nutno věnovat větší pozornost, než je v těchto krajích jinak zvykem - skutečně se to vyplatí. Rozdíl v ceně bývá v haléřích, rozdíl v nutném počtu kusů ale až v desítkách procent.

ČSN 73 1901 na "dobré" cestě?

Konec léta byl horký - hlavně v oblasti tvorby norem. Byla ukončena spolupráce ÚNMZ s Centrem technické normalizace při Atelieru DEK (CTN DEK) a přípravou změny 2 základní střechařské normy ČSN 73 1901 Navrhování střech byla pověřena Asociace výrobců minerálních izolací (AVMI).
Tento fakt byl zveřejněn krátkým oznámením na stránkách CTN DEK spolu s vysvětlujícím dopisem doc. Kutnara komisi TNK 65, do jejíž kompetence tato norma patří.
Takřka současně s tím byl uveřejněn v publikaci DEKTIME 2013/03 článek Ing. Plecháče (skupina DEK), kde se kromě základního vysvětlení rozdílů mezi materiálovými (výrobkovými) a návrhovými normami (mimochodem velmi doporučuji si přečíst) v noticce také dozvíme o změně zpracovatele této normy, bohužel bez dalšího vysvětlení.
Doplnění těchto informací se snaží poskytnout i článek v Materiálech pro stavbu č.7/2013 s názvem ČSN 73 1901 "snad" na dobré cestě). Vyznění článku bohužel trošku zaostává za jeho pochopitelností - mnoho obvinění směrem k bývalému zpracovateli alé také bez konkrétních údajů. Jedna věc je snad přece jen hodna pozornosti - nově vytvořený pojem dekcentralizace českého stavebnictví. Asi není dopisem deklarovaná "jednoznačná podpora" firmy DEK a.s. tak úplně pravda.

Co z těchto materiálů pro "zbytek" odborné veřejnosti vyplývá?
Zdá se, a některá uveřejněná fakta tomu odpovídají, že podstata sporu tkví ve stále se zvyšující "nespokojeností" skupiny kolem šikmých střech. Vždyť iniciátory narůstajících sporů jsou podle dopisu zástupci firem "TONDACH, BRAMAC, KM BETA, JUTA, DÖRKEN a později AVMI".
Škoda, že v době, kdy se poměrně velmi významně přepracovávala předmětná norma (tj. v roce 2010), nebyly vyslyšeny hlasy některých členů TNK 65 a připomínkujících osob na rozdělení normy na dvě části nebo tvorbu dvou samostatných (pod)norem - zvlášť pro ploché a šikmé střechy... Určitě by se situace takto nevyostřila.
Zdá se, že jako vždy jde až v první řadě o peníze. Ne snad jenom o státní prostředky, věnované na tvorbu norem - spíše jde o čistě komerční zájem vlivových skupin výrobců a dodavatelů, a to bez ohledu na jejich příslušnost k některému z vytvořivších se táborů. Teď už jenom zbývá přizpůsobit složení TNK k obrazu zvítězivší strany a bude to.
Měl jsem tu "čest" se s návrhem Z2 seznámit a také se k němu vyjádřit. Poté, co jsem dostal její návrh, jsem byl opravdu zděšen. Některá velmi důležitá ustanovení, týkající se mj. i problematiky kotvení byla z nepochopitelných (a nevysvětlených) důvodů vypuštěna. Přibyly naopak spousty článků, popisujících jevy k čemu může ve střeše dojít, nepodávají však žádný návod, jak tomu čelit, zbytečné (i vícenásobné a opakující se) definice a citace z právních předpisů, které opravdu není nutno opakovat v normě, která má menší právní závaznost. Bylo by to vhodné tak maximálně do středoškolské učebnice nebo příručky, ale co s tím v normě? Žádné stanovení kritérií, referenční úrovně, žádná ochrana spotřebitele ... (viz K čemu slouží technické normy - ÚNMZ).

Podle autora článku v Materiálech pro stavbu:

"Hlavním cílem změny Z2 je, aby projektantům a zhotovitelům nabídla nekomplikované návrhy a řešení zajišťující maximální spolehlivost. Jinými slovy, aby se podle ní dalo pracovat... její ryze technické a praktické pojetí..."

Skutečnost je ale z mého pohledu nezávislého projektanta úplně opačná a nebyl jsem zřejmě sám.
Uvádím některé z komentářů odborníků, kteří se připomínkování zúčastnili:
(Poznámka: Mnohé z nich osobně znám a rozhodně je nelze zařadit mezi dekcentralizátory)

"Některé úpravy normy jsou nebezpečné z pohledu navrhování funkčních konstrukcí střech. Z2 zhoršuje pozici koncového uživatele a neeliminuje známé příčiny vad střech."

"Celková koncepce zapracování změn je velmi nešťastná, text je nepřehledný, na řadě míst dochází k přesunu textu bez obsahové změny po technické stránce."

"Změny výrazně snižují ochranu spotřebitelů"

"Text Z2 je nejasný, mnohdy nejednoznačně vykládatelný, text bude prakticky nepoužitelný, protože mantinely, které byly nastaveny v  původním textu,  ruší nebo pozměňuje. Text zásadně vynechává části, které přispívají ke kvalitě výsledného stavebního díla."

"Do názvosloví je vnesen zmatek, nevhodně jsou odstraněny jak důležité informace, tak i obecné rady, zkušenosti z praxe nebo upozornění směřovaná projektantům. Jen malá část navržených změn je přínosná. Většinou se jedná o zbytečné přeformulování myšlenek nebo naopak navržené zásahy snižují věcnost a užitnou hodnotu normy."

Nelze než souhlasit  s požadavkem na obnovení dialogu o této zásadní normě, ale pokud možno pod veřejnou kontrolou. Úplné odstřižení zpracovatelů a garantů normy od komerčních skupin asi nebude možné, snahou ÚNMZ by ale mělo být, aby alespoň návrhové normy byly těchto nežádoucích vlivů maximální možnou měrou ušetřeny.

Bez pomoci a soustředěného tlaku nezávislé odborné veřejnosti to ale nepůjde. Braňme se!

Kotvení tepelné izolace

Kotvení tepelné izolace ve střeše je prospěšná věc. Každý, kdo se zabývá defekty a haváriemi střech, jistě již viděl "přeskládanou střechu".

Pamatuje na to i ČSN 73 1901 - Navrhování střech, která doporučuje i minimální četnost kotev pro samostatné kotvení tepelky. Jedná se však o kotvy staticky neaktivní (pasivní) - pomocné, které nemají za úkol přenášet zatížení větrem do nosné konstrukce střechy ale pouze stabilizují desky tepelné izolace na místě tak, aby se třeba elektrostatickými silami nebo vakuovým efektem nehýbaly.

Již několikrát jsem byl prostřednictvím tisku i svědeckými výpověďmi seznámen s tím, jak některé firmy realizují "kotvené" střešní pláště zcela jinou inovativní metodou. Prostě nakotví dílce EPS do nosné vrstvy, na to se lípne třeba samolepící asfaltový pás, na něj nataví jiný... a hotovo. Navíc to údajně dokonce vypadá, že používají fasádní hmoždinky...
Netvrdím, že to nemůže fungovat - dokonce si myslím, že do určité míry ano. V každém případě je zodpovědnost funkčnosti takovéto skladby plně na tom, kdo ji vyprojektoval a/nebo zrealizoval. V žádném případě ale nelze takovouto střechu označovat za kotvenou!
Domnívám se, že porovnávat kotvení polystyrénu v zateplovacím systému ve stěně a ve střešní skladbě nelze. Už proto ne, že metodika zkoušení odolnosti kotev je zcela odlišná - kotvení ve střeše je zkoušeno za poměrně drastických podmínek dynamického působení zatížení.
Ve stěně, kde je v rohu 2x menší síla od sání větru než ve střeše, je povrch, na nějž vítr působí, poměrně tuhý s malými deformacemi (vrstva omítky s výztuží). Polystyrén s vyztuženou omítkou tak vytvoří do jisté míry tuhou desku a kotvy (fasádní hmoždinky) jsou namáhány jen proměnnou osovou silou, jak tomu má být.
Jinak je tomu u souvrství střechy, kde hydroizolace může být velmi měkká a s deskami EPS nemusí spolupůsobit v požadované míře. To nezaručuje rovnoměrné přenášení zatížení větrem do jednotlivých kotevních míst, v případě nedokonalého slepení EPS a hydroizolace může vzniknout místní porucha s následnou havárií.

Zdá se, že je možno tento postup označit jako dokonalé ignorantství k platným normám. Zákazník je uveden v omyl i jakýmsi výpočtem kotvení (který nicméně nemá nejmenší oporu v platných normách). 
 Takto provedenou střechu řídící pokyn ETAG 006 nezná a tím pádem se nejedná o mechanicky kotvenou střechu.


Rád bych znal názor jiných odborníků, o autorech popsaného řešení nemluvě...

Projekt střechy?

Při svých přednáškách se často setkávám s nehraným úžasem posluchačů, když zmíním, že v případě absence projektu střechy je plně zodpovědným její realizátor.
Po novelizaci základní střechařské normy ČSN 73 1901 je tomu skutečně tak:

Je s podivem, že hlavně v současné situaci, kdy každá firma udělá cokoliv, aby získala zakázku,  se diví, že se získáním zakázky přejímá i svůj (možná nečekaný) díl zodpovědnosti.
Vzhledem k tomu, že žádný normativní předpis nepředepisuje detailně jak má projekt střechy (viz čl.6.1 normy) vypadat, bylo nesporně snahou zpracovatelů normy sjednat jasno, kdo v tom případě bude za konkrétní řešení zodpovědný.
Realizovaná skladba a konstrukční řešení se navíc často - hlavně z cenových důvodů - liší od návrhu projektanta a je pouze rozumné, aby autor změny nesl svůj díl zodpovědnosti.

Vo kapánek chytřejší...

Ve své snaze proniknout do tajů Eurokódů jsem zajásal, když jsem v jednom nejmenovaném časopisu objevil článek "Současný stav v oblasti navrhování betonových a ocelových konstrukcí". Na sedmi stranách autoři shrnuli současný legislativní stav, doprovodili jej přehledy Eurokódů - docela slušný přehled.
V článku byl odkaz na internetovou podporu Access Steel, která je dokonce přeložena do češtiny a má "umožnit projektantům rychlou orientaci v problematice". Mnou hledané technické informace jsem tam sice nenašel, zato jsem se ze "Všeobecných podmínek" dozvěděl, že:

Materiály byly připraveny s největší pečlivostí a podle posledních dostupných informací. Ti, kteří Stránku připravili, a nikdo ze sponzorů nenesou žádnou odpovědnost za případné chyby ...

Poté jsem byl nezištně informován o tom, že:

Co se změní při návrhu podle Eurokódů?
Eurokódy jsou navrženy tak, aby zmenšily nároky na návrh a přinesly informace, které jsou potřeba pro návrh.
Byly psány tak, aby mohly být na základě jejich modelů nezávisle připraveny návrhové pomůcky.

Skutečně cenný zdroj informací. A já již několik měsíců tápu a marně se pídím po někom, kdo by mně mohl říct, jak se to, ksakru, má vlastně dělat, když pro mechanicky kotvené systémy střech ve všech u nás používaných kombinacích je vydáno tak málo ETA a v našich podmínkách jsou z důvodu nedostupnosti materiálů nepoužitelné.

Největší bomba ale souvisí s kapitolou "Oznámení" na konci článku. Je tam uvedeno, že

"tento příspěvek vznikl za podpory výzkumného záměru MSM..., podpořen z Evropského strukturálního fondu, ze státního rozpočtu ČR a z rozpočtu hlavního města Prahy...

Je zajisté chvályhodné, když má Praha snahu podpořit úroveň našich technických znalostí, řekl jsem si, a jal se hledat další údaje o tomto bohulibém kroku.
Na této adrese jsem se přesvědčil o své naivitě:

Popis projektu
Projekt je zaměřen na další vzdělávání pedagogů kateder stavební fakulty ČVUT v Praze... Cílem je doplnění poznatků pedagogů tak, aby se zvýšila jejich dbornost... Lektory budou významní odborníci, kteří se pravidelně zúčastňují jednání CEN na evropské úrovni. Protože jsou pracovníky týchž kateder, celý projekt vyžaduje speciální metodiku...

Drobná poznámka na závěr: Rozpočet na to, aby se pracovníci stejných kateder stavební fakulty ČVUT vůbec domluvili, je 6.194.000 Kč.

Co na to pedagogové např. z Brna a Ostravy? A co odborná veřejnost? Asi si budeme ještě počkat...

Holt někteří jsou vo kapánek chytřejší ...

Kotevní plán podle ČSN nebo DIN ?

Pořád ještě hodně dodavatelů střešních kotev nebo celých střešních systémů předává zákazníkům "kotevní plán", zpracovaný podle DIN nebo jiné zahraniční normy. Dokonce jsem měl několikrát v ruce i dokument v angličtině nebo němčině.

O závaznosti norem se popsalo hory papírů a web je různými pořád dokola omílanými nicneříkajícími úvahami také slušně (a neúčelně) zahlcen. Konečného, jasného a jednoznačného stanoviska se asi hned tak nedočkáme - zkusme tedy zapojit zdravý rozum:

Základní právní normou, platnou a závaznou pro stavebnictví je zák.č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon), jenž se provádí mj. i prostřednictvím Vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu č. 137/98 Sb., v níž se praví:

ČÁST DRUHÁ OBECNÉ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A UŽITNÉ VLASTNOSTI STAVEB
§15 Základní požadavky
(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro zamýšlené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou:
a) mechanická odolnost a stabilita,
b) požární bezpečnost,
c) ochrana zdraví, zdravých životních podmínek 29) a životního prostředí,
d) ochrana proti hluku, 29), 8)
e) bezpečnost při užívání,
f) úspora energie a ochrana tepla.

2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu předpokládané existence.

 

§16 Mechanická odolnost a stabilita
(1) Stavba i její změna musí být navržena a provedena tak, aby zatížení a jiné vlivy, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit
a) náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby,...

V základní střechařské normě ČSN 73 1901 najdeme tento článek:

5.3.1.5 Povlaková krytina musí být zajištěna proti stržení větrem, a to lepením, kotvením nebo stabilizační vrstvou. POZNÁMKY 1 Hodnoty sání i tlaku větru stanoví ČSN 73 0035.

Poznámka: "Nová" ČSN EN 1991-1-4 (Eurokód) má také číslo 73 0035 !!

Závěr by snad měl být nasnadě...