sobota 15. prosince 2018

Opravdu tam tak fouká?

Nedávno jsem byl požádán o vyjádření k návrhu kotvení ploché střechy, který byl realizační firmě poskytnut dodavatelem kotev. Součástí PD stavby byl totiž návrh kotvení (proč?), podle nějž byla zapotřebí zhruba polovina počtu kotev nově poskytnutého kotevního plánu. Realizátor měl obavu, že mu investor neschválí zvýšené náklady na kotvení hydroizolace.
Poté, co jsem poskytl poměrně obsáhlý rozbor, následovala otázka:
Opravdu si myslíte, že na tu střechu působí takové zatížení?
Podobnou otázku dostávám opravdu často a vysvětlení problematiky není jednoduché.

V Časopisu stavebnictví, číslo 11/18, vyšel velmi zajímavý článek "Stanovení aerodynamických součinitelů vnějších tlaků sedlových střech"od vedoucího oddělení dynamiky a stochastické mechaniky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Ing. Stanislava Hračova, Ph.D.
Příspěvek shrnuje výsledky měření tlakových poměrů na ploše sedlových střech aerodynamických modelů objektů umístěných ve větrném tunelu.
Intenzita vztlakových sil na hydroizolaci záleží mj. na koeficientu Cpe.
 Autor se sice zabýval srovnáním normativních a experimentálně zjištěných hodnot Cpe,10 (pro plochy větší než 10m2 - tedy např. pro dimenzování nosné konstrukce), obdobné poměry lze však očekávat i pro součinitel Cpe,1, používaný pro dimenzování připojovacích prostředků - tedy např. střešních kotev.

Pro zjednodušení uvedu srovnání experimentálně určených špičkových hodnot Cpe,10 ve střeše se sklonem 5° (která se nejvíce blíží převažujícím sklonům u plošně nejčastějších střech - tedy střech plochých) v silně turbulentním proudu (odpovídajícím vyšší kategorii terénu):

Oblast Podle ČSN EN 1991-1-4 Podle experimentu Rozdíl [%]
F-1,7-1,57-7,7
G-1,2-1,39+15,8 *
H-0,6-0,91+51,7

* Je v rozsahu předpokládané chyby (odchylky) měření

Obdobnou tematikou se v roce 2006 zabývaly Ing.Michalcová a Doc. M. Kozubková z VŠB-TU Ostrava-Poruba:
Je vidět, že součinitel u ploché střechy byl zjištěn také v hodnotě přibližně -1,0.

Doporučuji věnovat těmto zjištěním patřičnou pozornost. I když celkový stupeň bezpečnosti návrhu kotvení střechy podle platné normy je cca. 2,25, může být neodborně vypracovaný výpočet kotvení, nerespektující platnou normu, fatální chybou.

neděle 16. října 2016

Jak z nedostatku udělat přednost

V jednom firemním článku se můžeme dočíst, že firma na základě výsledků provedených zkoušek, které „výrazně převyšovaly minimální požadovanou hodnotu únosnosti 0,4 kN“ ... „disponuje arzenálem kotevních prvků s vyšší únosností pro statické výpočty“.
Autor se mýlí – žádná minimální požadovaná únosnost neexistuje. Stejně tak neexistují žádné kotvy s vyšší únosností.
Vše záleží podle platných norem pouze na hodnocení celé sestavy a rozhodující je takřka vždy kvalita hydroizolace, nikoliv kotev.

Také závěrečné hodnocení přínosu zkoušek pro popisovanou stavbu je zajímavé, avšak zcela nepravdivé. Autor dovozuje, že „zvyšování návrhové únosnosti kotvy nad hodnoty přibližně od 500 N výše již ... úspory nepřinese“. Rád bych znal jeho názor na srovnání počtu kotev mezi jím popisovanou sestavou se zjištěnou odolností 0,50 kN a hydroizolací s certifikovaným dovoleným namáháním 0,76 kN, použitých na jiném podkladu …
Objektivně vzato - výsledek dosažený zkouškou není vůbec oslnivý. Změřená odolnost kotevního systému je spíše na spodní hranici hodnot, zjištěných u běžných fóliových materiálů.

Po mnoha letech výmluv sáhnul tento dodavatel k provedení zkoušek. I když nedosáhnul příliš dobrých výsledků, neinformovaného čtenáře přesvědčuje o tom, jak je technicky vyspělý.

Docela by mě zajímalo, jestli mu tyto zkoušky náhodou nedělala jedna evropská zkušebna, známá tím, že používá zkušební podmínky, které jsou v rozporu s platnými normami. Zkoušky jsou potom pochopitelně neplatné ...

Kontrola kotevního plánu

Nejste si jisti, jestli kotevní plán poskytnutý dodavatelem odpovídá požadavkům Stavebního zákona? Váháte, jestli se na něj lze spolehnout?
Posouzení kotevního plánu ZDARMA 
Posouzení je ve formě vyjádření, zda kotevní plán odpovídá Stavebnímu zákonu, platným normám a předpisům. V případě zájmu lze vypracovat i expertní posouzení s podrobným zdůvodněním případných nedostatků a nový kotevní plán pro danou stavbu, jenž by odpovídal normám.
VĚŘIT JE DOBRÉ - VĚDĚT JE LEPŠÍ. NERISKUJTE ŽE BUDE VAŠE PRÁCE NEBO INVESTICE ZMAŘENA NEZODPOVĚDNOSTÍ JINÝCH!

pátek 29. ledna 2016

Jak se dá rychle a snadno poznat nedůvěryhodný kotevní plán?

S touto otázkou se potkávám pořád častěji - prakticky po každé své přednášce.
Vždy reaguji nejprve tím, že opakovaně upozorňuji na zákon č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon):
§ 159 Projektová činnost ve výstavbě
(2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.
Kotevní plán je (nebo by alespoň měl být) součástí výrobní - dodavatelské dokumentace. Zoufale málo zpracovatelů kotevních plánů si k vlastní škodě uvědomuje, že má za vyhotovené dílo svůj díl zodpovědnosti. Případné odvolání se na "předběžnost" nebo "nezávaznost" kotevního plánu, ani když je to tam výslovně uvedeno (pokud možno maličkým písmem někde skrytě), v budoucím sporu nepomůže.
Prvním a nejsnáze rozeznatelným příznakem nedobře zpracovaného kotevního plánu, který není radno v žádném případě používat pro realizaci, je to, že není kontrolovatelný.
Je to někdy v části výpočtu zatížení větrem, téměř vždy však v části stanovení hodnoty dovoleného namáhání kotevního systému (Wadm). Pokud zpracovatel neuvede bez náležitého zdůvodnění ověřitelný zdroj, podle nějž stanovil hodnotu Wadm, nelze výpočet zkontrolovat a neodpovídá tak závaznému požadavku stavebního zákona.
Tato situace je pravidlem u komerčních programů, většinou zahraniční provenience, kde se tyto hodnoty čerpají z vnitřní (nebo na placeném serveru umístěné) databáze. Použité hodnoty přitom někdy přímo odporují normám systému Eurokódů. Tyto programy jsou většinou opravdu drahé a mnohdy se divím, jak velké prostředky jsou některé firmy v touze po "světovosti" a "odbornosti" ochotny obětovat, aniž by měly jistotu, že jim to opravdu něco prospěšného přinese. Obsluha takového programu vyžaduje také odpovídající odbornost a, upřímně řečeno, určitá část obsluhujícího personálu na to prostě nemá potřebné znalosti. To se pozná i z toho, jaké vstupy zadává: špatnou větrnou oblast nebo kategorii terénu, nesprávnou výšku střechy. Časté je zadání takové kombinace hydroizolace a kotev, která je podle technické dokumentace prvků sestavy nepřípustná. A draze zaplacený program na to pochopitelně neupozorní, zákazník je (nevědomky) uveden v omyl...
Jsou firmy, které opakovaně nemohou předat střechy bez zodpovědně a průhledně zpracovaného kotevního plánu a žádají následně o pomoc. Prostě to nejprve zkoušejí, jestli to zase projde jen tak. Je mně smutno, když musím zkonstatovat, že střecha provedená podle "kotevního plánu" (většinou poskytnutému zdarma) je poddimenzována nebo naopak navržena zoufale neekonomicky (podle teorie zpracovatele a většinou i dodavatele - čím víc kotev prodám, tím větší zisk). Bohužel je mně smutno až moc často...
Chytrému napověz, hloupého kopni. Komu není rady, tomu není pomoci. Chybu může udělat každý, tu samou chybu ale udělá jenom blbec.
Je lepší se zeptat a mít jistotu, že jsem dostal to, co jsem očekával a za co mohu ručit. V případě sporu se velmi těžko dokazuje, kdo udělal chybu a navíc to stojí spoustu peněz. Zahraničního autora softwaru asi těžko přiměju k náhradě škody (předimenzované kotvení je způsobenou škodou !).
Doporučeníhodné je nechat si alespoň občas zkontrolovat výsledky kalkulace (hlavně u neobvyklých kombinací) a po konstatování nesouladu s normami a zákony požadovat okamžitou nápravu nebo alespoň slevu.

úterý 26. května 2015

Kotvené střechy ve světle zákonů a norem - II.

Mnohé zájemce o textovou podobu mé přednášky z Fóra plochých střech na veletrhu Střechy Praha 2014 na téma "Kotvené ploché střechy ve světle zákonů a norem" odkazuji na můj článek:
Kotevní plán střechy – proč a jak?
Jsou tam zmíněny ty nejdůležitější odkazy na platnou legislativu. V případě nejasností nebo potřeby pomoci s konkrétním problémem se na mě můžete s důvěrou obrátit.

Fetiš ceny

aneb Byznys je byznys
V poslední době máme novou módu: s cílem získat zakázku za každou cenu poddimenzováváme kotvení hydroizolací.
Téměř všichni dodavatelé hydroizolací i kotev používají více či méně zdařilé výpočetní nebo kalkulační programy. Někteří z nich otevřeně přiznávají, že výstupy z nich jsou pouze informativní a nedoporučují je k realizaci (k tomu by měly sloužit opravdu jen oficiální a kvalifikovaně zpracovaný kotevní plán).
Některé elaboráty se však tváří jako profesionální a určené k realizaci. Jejich účel je však, zdá se, jiný. Zneužívá charakteristického chování mnohých přípravářů, které zajímá jen ten nejspodnější řádek nabídky - souhrnná cena.
"Pokud nemůžu dát nižší jednotkovou cenu, ošidím to na množství..."
Kromě stavitelů dálnic už to praktikují i stavaři. A tak se tam například "spočítá" méně kotev.
Jde to snadno:
  • zadá se vyšší kategorie terénu nebo nižší větrná oblast
  • zadá se menší výška objektu nad okolním terénem
  • nadsadí se hodnota dovoleného namáhání kotev
A když ani to nepomůže, dodají se "noname" kotvy, které se dají koupit (a tím i prodat) výhodněji. Že jsou kvalitativně úplně jinde? Že po pár měsících ve střeše zreziví? Že se samovolně vyšroubovávají? NEVADÍ !! Stejně tomu málokdo rozumí a riziko, že se na to přijde, je malé. A když to uletí, najmeme si někoho, kdo to svede na něco jiného.
Hlavně že nabídneme míň kotev a tedy i nižší cenu než konkurence, která je tak hloupá, že se snaží dodržovat normy. A jestli toho nenechá, smeteme ji z trhu - kšefty nám kazit nebudou!
A kdyby si ta realizační firma, která to podle toho našeho "doporučení" postavila, pořádně přečetla poznámky pod čarou, věděla by, že to stejně nebylo myšleno vážně.

Jenže, vážení, doplatíme na to všichni. Vymycujeme poctivost a stavovskou čest. Nižší kvalita způsobuje vyšší pojistná plnění s neodvratitelným důsledkem zvyšování pojistného. Na druhé straně to (sice uměle, ale nešť) zvyšuje zaměstnanost, protože se to bude muset opravit nebo alespoň předčasně obnovit.
Komu to vlastně vyhovuje?


pátek 8. května 2015

Střechy Istanbulu

aneb i tak to jde ...

Tradiční krytinou v otomanském Turecku byl vždy olověný plech. Dají se z něj vytvarovat takřka libovolné tvary, má dlouhou životnost a stálou barvu. V poslední době je však s jeho používáním spojen problém dříve nevídaný - krádeže. Kvůli rozkradené krytině dokonce hrozí zánik světoznámého Grand Bazaaru - největšímu a nejstaršímu krytému tržišti na světě.


Novodobá oprava klasické krytiny - vždycky to holt nevyjde ...
Stejný materiál se někdy používá i pro opravy, rekonstrukce i novostavby
Střešní vtok na terase ze 16. století. Protože strašně lilo, ověřil jsem, že dokonale funguje a ke všemu je i krásný na pohled.
Péče o životní prostředí a ochrana stávající zeleně v turecké praxi. Moc si s tím hlavu nelámou - sice tam teče, ale strom se nemusel skácet.
Za povšimnutí stojí použití pojistné hydroizolace.Moc to sice nepomůže, ale snaha by byla...
Zelené střechy jsou teď hitem. Každý musí uznat, že kombinace režného zdiva, nahrubo omítnutého zdiva v pozadí a bujné zeleně je úchvatná. Jestli tam teče se mně nepodařilo zjistit.
Obytná terasa. Asfaltová hydroizolace je spíš volně ložená než natavená, částečně přitížená (válendou). Doplňkový ochranný prvek má pracovní přestávku.