Jak se dá rychle a snadno poznat nedůvěryhodný kotevní plán?

S touto otázkou se potkávám pořád častěji - prakticky po každé své přednášce.
Vždy reaguji nejprve tím, že opakovaně upozorňuji na zákon č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon):

§ 159 Projektová činnost ve výstavbě
(2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

Kotevní plán je (nebo by alespoň měl být) součástí výrobní - dodavatelské dokumentace. Zoufale málo zpracovatelů kotevních plánů si k vlastní škodě uvědomuje, že má za vyhotovené dílo svůj díl zodpovědnosti. Případné odvolání se na "předběžnost" nebo "nezávaznost" kotevního plánu, ani když je to tam výslovně uvedeno (pokud možno maličkým písmem někde skrytě), v budoucím sporu nepomůže.

Prvním a nejsnáze rozeznatelným příznakem nedobře zpracovaného kotevního plánu, který není radno v žádném případě používat pro realizaci, je to, že není kontrolovatelný.

Je to někdy v části výpočtu zatížení větrem, téměř vždy však v části stanovení hodnoty dovoleného namáhání kotevního systému (W_adm). Pokud zpracovatel neuvede bez náležitého zdůvodnění ověřitelný zdroj, podle nějž stanovil hodnotu W_adm, nelze výpočet zkontrolovat a neodpovídá tak závaznému požadavku stavebního zákona.
Tato situace je pravidlem u komerčních programů, většinou zahraniční provenience, kde se tyto hodnoty čerpají z vnitřní (nebo na placeném serveru umístěné) databáze. Použité hodnoty přitom někdy přímo odporují normám systému Eurokódů. Tyto programy jsou většinou opravdu drahé a mnohdy se divím, jak velké prostředky jsou některé firmy v touze po "světovosti" a "odbornosti" ochotny obětovat, aniž by měly jistotu, že jim to opravdu něco prospěšného přinese. Obsluha takového programu vyžaduje také odpovídající odbornost a, upřímně řečeno, určitá část obsluhujícího personálu na to prostě nemá potřebné znalosti. To se pozná i z toho, jaké vstupy zadává: špatnou větrnou oblast nebo kategorii terénu, nesprávnou výšku střechy. Časté je zadání takové kombinace hydroizolace a kotev, která je podle technické dokumentace prvků sestavy nepřípustná. A draze zaplacený program na to pochopitelně neupozorní, zákazník je (nevědomky) uveden v omyl...
Jsou firmy, které opakovaně nemohou předat střechy bez zodpovědně a průhledně zpracovaného kotevního plánu a žádají následně o pomoc. Prostě to nejprve zkoušejí, jestli to zase projde jen tak. Je mně smutno, když musím zkonstatovat, že střecha provedená podle "kotevního plánu" (většinou poskytnutému zdarma) je poddimenzována nebo naopak navržena zoufale neekonomicky (podle teorie zpracovatele a většinou i dodavatele - čím víc kotev prodám, tím větší zisk). Bohužel je mně smutno až moc často...

Chytrému napověz, hloupého kopni. Komu není rady, tomu není pomoci. Chybu může udělat každý, tu samou chybu ale udělá jenom blbec.

Je lepší se zeptat a mít jistotu, že jsem dostal to, co jsem očekával a za co mohu ručit. V případě sporu se velmi těžko dokazuje, kdo udělal chybu a navíc to stojí spoustu peněz. Zahraničního autora softwaru asi těžko přiměju k náhradě škody (předimenzované kotvení je způsobenou škodou !).
Doporučeníhodné je nechat si alespoň občas zkontrolovat výsledky kalkulace (hlavně u neobvyklých kombinací) a po konstatování nesouladu s normami a zákony požadovat okamžitou nápravu nebo alespoň slevu.

Vo kapánek chytřejší...

Ve své snaze proniknout do tajů Eurokódů jsem zajásal, když jsem v jednom nejmenovaném časopisu objevil článek "Současný stav v oblasti navrhování betonových a ocelových konstrukcí". Na sedmi stranách autoři shrnuli současný legislativní stav, doprovodili jej přehledy Eurokódů - docela slušný přehled.
V článku byl odkaz na internetovou podporu Access Steel, která je dokonce přeložena do češtiny a má "umožnit projektantům rychlou orientaci v problematice". Mnou hledané technické informace jsem tam sice nenašel, zato jsem se ze "Všeobecných podmínek" dozvěděl, že:

Materiály byly připraveny s největší pečlivostí a podle posledních dostupných informací. Ti, kteří Stránku připravili, a nikdo ze sponzorů nenesou žádnou odpovědnost za případné chyby ...

Poté jsem byl nezištně informován o tom, že:

Co se změní při návrhu podle Eurokódů?
Eurokódy jsou navrženy tak, aby zmenšily nároky na návrh a přinesly informace, které jsou potřeba pro návrh.
Byly psány tak, aby mohly být na základě jejich modelů nezávisle připraveny návrhové pomůcky.

Skutečně cenný zdroj informací. A já již několik měsíců tápu a marně se pídím po někom, kdo by mně mohl říct, jak se to, ksakru, má vlastně dělat, když pro mechanicky kotvené systémy střech ve všech u nás používaných kombinacích je vydáno tak málo ETA a v našich podmínkách jsou z důvodu nedostupnosti materiálů nepoužitelné.

Největší bomba ale souvisí s kapitolou "Oznámení" na konci článku. Je tam uvedeno, že

"tento příspěvek vznikl za podpory výzkumného záměru MSM..., podpořen z Evropského strukturálního fondu, ze státního rozpočtu ČR a z rozpočtu hlavního města Prahy...

Je zajisté chvályhodné, když má Praha snahu podpořit úroveň našich technických znalostí, řekl jsem si, a jal se hledat další údaje o tomto bohulibém kroku.
Na této adrese jsem se přesvědčil o své naivitě:

Popis projektu
Projekt je zaměřen na další vzdělávání pedagogů kateder stavební fakulty ČVUT v Praze... Cílem je doplnění poznatků pedagogů tak, aby se zvýšila jejich dbornost... Lektory budou významní odborníci, kteří se pravidelně zúčastňují jednání CEN na evropské úrovni. Protože jsou pracovníky týchž kateder, celý projekt vyžaduje speciální metodiku...

Drobná poznámka na závěr: Rozpočet na to, aby se pracovníci stejných kateder stavební fakulty ČVUT vůbec domluvili, je 6.194.000 Kč.

Co na to pedagogové např. z Brna a Ostravy? A co odborná veřejnost? Asi si budeme ještě počkat...

Holt někteří jsou vo kapánek chytřejší ...

Ať žije Brusel !

Před nějakými 10-12 lety jsme byli na dovolené v Chorvatsku. Krásnou malou plážičku jsme sdíleli se skupinkou Němců - starší manželský pár (dědeček, babička), jejich syn s manželkou a dvěma dětmi. Pán se zjevně nudil a po několika dnech se se mnou pustil do hovoru. Vypadlo z něj, že je německýcm zmocněncem v nějaké normotvorné skupině při Evropské komisi a začal mně dopodrobna líčit, jak to tam chodí.

"Komise se má scházet tak 2-3x do roka. Tam má předvést výsledky své práce a vyfasovat nové úkoly. Protože se ale mají tvořit normy pro celé společenství, pochopitelně to naráží na fakt, že každý stát má jiné požadavky a zvyklosti, jejichž řešení si vyžaduje další výjezdní zasedání v tom kterém státě - a o to jde. Diety jsou slušné, podívám se do světa ... a máme aspoň důvod s prací moc nespěchat, protože objektivní potíže nelze řešit tak snadno... Takže na oficiálním zasedání se předloží další návrh znění, potom zase další... Doprovodí se to trošku komplikovanějšími formulacemi a spoustou odkazů na jiné dokumenty, abychom se mohli účastnit jednání i dalších expertních skupin a pro pochopení dokumentu byly nutná naše další spolupráce..."

Tehdy jsem to bral jenom jako neuvěřitelný doklad úřednické arogance a nepochopitelně socialistického přístupu. Kde bych si pomyslel, že nás to také čeká !

Zkuste si "počíst" v nových Eurokódech ...