Poté, co jsem poskytl poměrně obsáhlý rozbor, následovala otázka:
Opravdu si myslíte, že na tu střechu působí takové zatížení?
Podobnou otázku dostávám opravdu často a vysvětlení problematiky není jednoduché.V Časopisu stavebnictví, číslo 11/18, vyšel velmi zajímavý článek "Stanovení aerodynamických součinitelů vnějších tlaků sedlových střech"od vedoucího oddělení dynamiky a stochastické mechaniky Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Ing. Stanislava Hračova, Ph.D.
Příspěvek shrnuje výsledky měření tlakových poměrů na ploše sedlových střech aerodynamických modelů objektů umístěných ve větrném tunelu.
Intenzita vztlakových sil na hydroizolaci záleží mj. na koeficientu Cpe.
Autor se sice zabýval srovnáním normativních a experimentálně zjištěných hodnot Cpe,10 (pro plochy větší než 10m2 - tedy např. pro dimenzování nosné konstrukce), obdobné poměry lze však očekávat i pro součinitel Cpe,1, používaný pro dimenzování připojovacích prostředků - tedy např. střešních kotev.
Pro zjednodušení uvedu srovnání experimentálně určených špičkových hodnot Cpe,10 ve střeše se sklonem 5° (která se nejvíce blíží převažujícím sklonům u plošně nejčastějších střech - tedy střech plochých) v silně turbulentním proudu (odpovídajícím vyšší kategorii terénu):
Oblast | Podle ČSN EN 1991-1-4 | Podle experimentu | Rozdíl [%] |
---|---|---|---|
F | -1,7 | -1,57 | -7,7 |
G | -1,2 | -1,39 | +15,8 * |
H | -0,6 | -0,91 | +51,7 |
* Je v rozsahu předpokládané chyby (odchylky) měření
Obdobnou tematikou se v roce 2006 zabývaly Ing.Michalcová a Doc. M. Kozubková z VŠB-TU Ostrava-Poruba:
Je vidět, že součinitel u ploché střechy byl zjištěn také v hodnotě přibližně -1,0.
Doporučuji věnovat těmto zjištěním patřičnou pozornost. I když celkový stupeň bezpečnosti návrhu kotvení střechy podle platné normy je cca. 2,25, může být neodborně vypracovaný výpočet kotvení, nerespektující platnou normu, fatální chybou.