Byl jsem požádán, abych posoudil kotevní plán, zpracovaný nejmenovanou firmou, protože realizační firmě se zdálo, že "je tam nějak moc kotev" - víc, než to obvykle počítám já.
První překvapení mě čekalo, když jsem se dočetl údaj o nadmořské výšce místa stavby. Dokladuje to neznalost zpracovatele - nějak mu ušlo, že česká norma tento údaj ve výpočtu vůbec neuvažuje, dokonce se zdá, že při sestavování algoritmu výpočtu vycházel autor z cizí (tedy neplatné) normy.
Dále se v textu pravilo:
Návrhová únosnost jednoho kotvícího prvku pro fixaci nové hydroizolační vrstvy je uvažována 0,4 kN.a to bez jakékoliv doplňující poznámky, proč právě v této hodnotě. Ve "výpočtu" scházel navíc úplně údaj o tom, jaké kotvy budou pro kotvení použity...
Jako hydroizolace měla být použita velmi kvalitní fólie, která má při použití standardně kvalitních kotev deklarovánu návrhovou hodnotu odolnosti kotevního systému takřka 2x vyšší.
Další kuriozitkou byla formulace:
Pro volbu vhodného kotevního systému a ověření únosnosti podkladu je nutné provedení tahových zkoušek zodpovědnou osobou s patřičným oprávněním v souladu s ETAG 006 – Provádění výtažných zkoušek na stavbě.Ať pátrám, jak pátrám, neznám předpis, zákon nebo normu, podle nichž by se udílelo "patřičné oprávnění" a dalo se určit, kdo je a kdo není "zodpovědnou osobou".
Jako třešnička na dortu tam stálo, že minimální počet kotev musí být 3 ks/m2 - dávno překonaný požadavek.
To, že autor chtěl na trapézovém profilu 160/250 rozmisťovat kotvy po 160mm a ne po250mm (jak je fyzicky jedině možné), považuji pouze za trapný omyl.
Závěr byl zjevný - při použití standardních kotev by se jednalo o takřka dvojnásobné předimenzování kotevního systému.
Pouze pár okamžiků poté, co jsem zadavateli sdělil výsledek mého posouzení, jsem byl dost ostře napaden pracovníkem kritizované firmy, která výpočet provedla. Argumentoval mj. tím, že má k dispozici mé výpočty, kde hodnotu 0,4 kN také používám a co tedy namítám. Zřejmě si nevšiml faktu, že tuto zástupnou hodnotu používám pouze v odůvodněných případech, které ve výpočtu vždy zmiňuji. Platnost výpočtu podmiňuji tím, že použitou hodnotu schválí výrobce (dodavatel) hydroizolace, který má povinnost deklarovat dovolené namáhání kotev. Tyto případy se pohříchu vyskytují převážně tehdy, kdy posuzuji jimi dodávané hydroizolace, které nemají patřičnou certifikaci, deklarující hodnotu Wadm.
Můj argument, že jsem vypracovával stanovisko k dost velkému počtu jimi zpracovaných kotevních plánů a hodnotu 0,4 tam používají stále, byl ponechán bez povšimnutí.
Celá debata končila tím, že:
"dáváme si do výpočtu další dílčí koeficienty nejistoty, protože nevíme, pro jaké kotvy se zákazník nakonec rozhodne a znáte to - co když bude chtít jen to nejlevnější a my musíme být krytí ..."Ono prodat co nejvíc kotev, i když to není potřeba, je lákavé. To, že tím nepřímo nutí zhotovitele provádět nadměrně rizikovou střechu s naprosto zbytečně vloženými řadami kotev, které zvýší pravděpodobnost zatékání nekvalitními svary převařením nad nimi, je jim asi jedno.
Jakožto výrobce a dodavatel kotevní techniky jsem se již také setkal s požadavkem stavebného dozoru a investora na to, abych prokázal způsobilost pro provádění výtažných zkoušek. Proto jsem situaci řešil s velkou ochotou a současně, abych vyhověl beze zbytku požadavku těchto odborníků, také požadavkem na uvedení normy či předpisu, který mám naplnit. Potrpím si na detaily a nechci nic zanedbat! Dále už jsem nic prokazovat nemusel.
OdpovědětVymazatJako výrobci jsme si samozřejmě vědomi naší odpovědnosti a potřeby provádění výtažných zkoušek v případech, kdy "na stavbě vznikne pochybnost o únosnosti podkladu..." Současně také víme, v jakých materiálech zkoušek netřeba.
Pro provedení výtažné zkoušky je zapotřebí, jak požaduje ETAG 006, příl. D, také součinnosti s dalšími odborníky - např. odstranění všech starých vrstev a odhalení nosné konstukce a následné uvedení hydroizolace do funkčního stavu (což je práce izolatéra).
Provádění zkoušek přes stávající vrstvy NENÍ dle současně platných norem přípustné a výsledek NELZE použít pro následné zpracování statického výpočtu kotvení střešní skladby! Bohužel je nutno konstatovat, že v rámci vyhovění zákazníkovi a úspoře nákladů a času se tento nešvar stále ještě praktikuje.
Při provádění zkoušek je také nutné používat cejchované přístroje - za firmu EJOT mohu konstatovat, že cejchování má platnost max. 2 roky. Po této době a i velmi slušném používání výtažných přístojů již může docházet k mírným odchylkám v naměřených a skutečných hodnotách.
Výsledkem výtažné zkoušky je vystavení protokolu o výtažné zkoušce s uvedením hodnoty návrhového zatížení Fadm. Pro odborníka - autorizovaného statika - je tato hodnota jednoznačná a zpracování výpočtu kotvení je možné dle u nás platných norem.