Nenechte se tahat za nos

Byl jsem požádán, abych posoudil kotevní plán, zpracovaný nejmenovanou firmou, protože realizační firmě se zdálo, že "je tam nějak moc kotev" - víc, než to obvykle počítám já.
První překvapení mě čekalo, když jsem se dočetl údaj o nadmořské výšce místa stavby. Dokladuje to neznalost zpracovatele - nějak mu ušlo, že česká norma tento údaj ve výpočtu vůbec neuvažuje, dokonce se zdá, že při sestavování algoritmu výpočtu vycházel autor z cizí (tedy neplatné) normy.
Dále se v textu pravilo:

Návrhová únosnost jednoho kotvícího prvku pro fixaci nové hydroizolační vrstvy je uvažována 0,4 kN.

a to bez jakékoliv doplňující poznámky, proč právě v této hodnotě. Ve "výpočtu" scházel navíc úplně údaj o tom, jaké kotvy budou pro kotvení použity...

Jako hydroizolace měla být použita velmi kvalitní fólie, která má při použití standardně kvalitních kotev deklarovánu návrhovou hodnotu odolnosti kotevního systému takřka 2x vyšší.
Další kuriozitkou byla formulace:

Pro volbu vhodného kotevního systému a ověření únosnosti podkladu je nutné provedení tahových zkoušek zodpovědnou osobou s patřičným oprávněním v souladu s ETAG 006 – Provádění výtažných zkoušek na stavbě.

Ať pátrám, jak pátrám, neznám předpis, zákon nebo normu, podle nichž by se udílelo "patřičné oprávnění" a dalo se určit, kdo je a kdo není "zodpovědnou osobou".
Jako třešnička na dortu tam stálo, že minimální počet kotev musí být 3 ks/m² -  dávno překonaný požadavek.
To, že autor chtěl na trapézovém profilu 160/250 rozmisťovat kotvy po 160mm a ne po250mm (jak je fyzicky jedině možné), považuji pouze za trapný omyl.
Závěr byl zjevný - při použití standardních kotev by se jednalo o takřka dvojnásobné předimenzování kotevního systému.

Pouze pár okamžiků poté, co jsem zadavateli sdělil výsledek mého posouzení, jsem byl dost ostře napaden pracovníkem kritizované firmy, která výpočet provedla. Argumentoval mj. tím, že má k dispozici mé výpočty, kde hodnotu 0,4 kN také používám a co tedy namítám. Zřejmě si nevšiml faktu, že tuto zástupnou hodnotu používám pouze v odůvodněných případech, které ve výpočtu vždy zmiňuji. Platnost výpočtu podmiňuji tím, že použitou hodnotu schválí výrobce (dodavatel) hydroizolace, který má povinnost deklarovat dovolené namáhání kotev. Tyto případy se pohříchu vyskytují převážně tehdy, kdy posuzuji jimi dodávané hydroizolace, které nemají patřičnou certifikaci, deklarující hodnotu W_adm.
Můj argument, že jsem vypracovával stanovisko k dost velkému počtu jimi zpracovaných kotevních plánů a hodnotu 0,4 tam používají stále, byl ponechán bez povšimnutí.

Celá debata končila tím, že:

"dáváme si do výpočtu další dílčí koeficienty nejistoty, protože nevíme, pro jaké kotvy se zákazník nakonec rozhodne a znáte to - co když bude chtít jen to nejlevnější a my musíme být krytí ..."

Ono prodat co nejvíc kotev, i když to není potřeba, je lákavé. To, že tím nepřímo nutí zhotovitele provádět nadměrně rizikovou střechu s naprosto zbytečně vloženými řadami kotev, které zvýší pravděpodobnost zatékání nekvalitními svary převařením nad nimi, je jim asi jedno.

Kotvení tepelné izolace

Kotvení tepelné izolace ve střeše je prospěšná věc. Každý, kdo se zabývá defekty a haváriemi střech, jistě již viděl "přeskládanou střechu".

Pamatuje na to i ČSN 73 1901 - Navrhování střech, která doporučuje i minimální četnost kotev pro samostatné kotvení tepelky. Jedná se však o kotvy staticky neaktivní (pasivní) - pomocné, které nemají za úkol přenášet zatížení větrem do nosné konstrukce střechy ale pouze stabilizují desky tepelné izolace na místě tak, aby se třeba elektrostatickými silami nebo vakuovým efektem nehýbaly.

Již několikrát jsem byl prostřednictvím tisku i svědeckými výpověďmi seznámen s tím, jak některé firmy realizují "kotvené" střešní pláště zcela jinou inovativní metodou. Prostě nakotví dílce EPS do nosné vrstvy, na to se lípne třeba samolepící asfaltový pás, na něj nataví jiný... a hotovo. Navíc to údajně dokonce vypadá, že používají fasádní hmoždinky...
Netvrdím, že to nemůže fungovat - dokonce si myslím, že do určité míry ano. V každém případě je zodpovědnost funkčnosti takovéto skladby plně na tom, kdo ji vyprojektoval a/nebo zrealizoval. V žádném případě ale nelze takovouto střechu označovat za kotvenou!
Domnívám se, že porovnávat kotvení polystyrénu v zateplovacím systému ve stěně a ve střešní skladbě nelze. Už proto ne, že metodika zkoušení odolnosti kotev je zcela odlišná - kotvení ve střeše je zkoušeno za poměrně drastických podmínek dynamického působení zatížení.
Ve stěně, kde je v rohu 2x menší síla od sání větru než ve střeše, je povrch, na nějž vítr působí, poměrně tuhý s malými deformacemi (vrstva omítky s výztuží). Polystyrén s vyztuženou omítkou tak vytvoří do jisté míry tuhou desku a kotvy (fasádní hmoždinky) jsou namáhány jen proměnnou osovou silou, jak tomu má být.
Jinak je tomu u souvrství střechy, kde hydroizolace může být velmi měkká a s deskami EPS nemusí spolupůsobit v požadované míře. To nezaručuje rovnoměrné přenášení zatížení větrem do jednotlivých kotevních míst, v případě nedokonalého slepení EPS a hydroizolace může vzniknout místní porucha s následnou havárií.

Zdá se, že je možno tento postup označit jako dokonalé ignorantství k platným normám. Zákazník je uveden v omyl i jakýmsi výpočtem kotvení (který nicméně nemá nejmenší oporu v platných normách). 
 Takto provedenou střechu řídící pokyn ETAG 006 nezná a tím pádem se nejedná o mechanicky kotvenou střechu.


Rád bych znal názor jiných odborníků, o autorech popsaného řešení nemluvě...

Jabka s hruškama...

Doba je zlá...
V touze po získání zakázky co nejnižší cenou se někteří dodavatelé kotev uchylují k dost nechutné "fintě". Je jasné, že rozhodující roli v celkové odolnosti kotvy hraje šroub, zajišťující pevnost proti vytržení z podkladu. Teleskop "není až tak důležitý".
A tak se můžeme setkat s tím, že se kombinují značkové šrouby s teleskopy různých jiných výrobců - samozřejmě jejich kvalita není asi nejlepší. To se ale ukáže až časem, dodavatel doufá, že to bude až po uplynutí záruky... Je nutno si uvědomit, že se jedná o dost závažný prohřešek proti Stavebnímu zákonu a obchodnímu právu vůbec. Certifikace kotvy je totiž platná pouze pro celou sestavu, tj. šroub + podložka (teleskop). Dodavatel tak riskuje trestní postih (domnívám se, že se jedná o podvod), investor zase zbytečnou havárii střechy kvůli pár stovkám, které ušetřil kdo ví kdo.

Docela by mě zajímalo, jak to bude probíhat po 1.7.2013, kdy začne plně platit CPR...

Specialistou snadno a rychle

Poptávka po kotevních plánech neustále roste. Potvrzuje se předpoklad, že investoři i techničtí dozoři jsou stále poučenější, náročnější a chtějí mít jistotu, že provedené dílo bude odpovídat kvalitativním standardům dneška. Také pojišťovny se chovají více a více tržně.
Mnohé dodavatelské firmy si tohoto trendu všimly (ajta...) a chtějí rozsah svých dodávek rozšířit i o tuto stránku. Technický servis je opravdu neocenitelná přednost a zvyšuje pravděpodobnost získání zakázky - o tom není sporu. Nejen cesty Páně jsou ale nevyzpytatelné, postup některých firem je ještě překvapivější, o čemž jsem se mohl shodou okolností v rámci jednoho týdne přesvědčit.
Obrátili se na mě dva mladí inženýři z různých firem (poměrně velkých hráčů ve střechařské aréně). Byli pověřeni svými šéfy, aby se naučili dělat kotevní plány a v co nejkratší době je pro svého zaměstnavatele vypracovávali.
Absurdnost jejich představ (nebo jejich šéfů?) dokládají ukázky z korespondence.
První pochází od velmi naivního mladého inženýra:

V návaznosti na náš tel. rozhovor se na Vás obracím ohledně školení – návrh a výpočet  mechanického kotvení souvrství plochých střech.

V principu  jde o to abychom byli schopni odborně správně zpracovat plán kotvení s přesně vymezenými, větrem odlišně namáhanými segmenty střechy a přesné počty a umístění kotevních prvků v různých částech střechy.

To vše s ohledem na ekonomickou efektivitu tohoto návrhu.

To z mého pohledu obnáší:

1. Úplnost zadání a podkladů
2.  Správné stanovení oblastí zejména u střech nepravidelného půdorysu
3. Návrh optimálního počtu kotev
4. CAD výstup kotevního plánu

Prosím o návrh Vašich časových možností a  ceny za seminář v Praze.

Druhá prosba pochází od zřejmě nešťastné mladé inženýrky, která si prostě jen neví rady: 

Nevím, zda budete mít čas mi odpovědět, nicméně bych Vám byla velice vděčná, kdybyste mi mohl poradit se zpracováním kotevních plánů, s jejichž řešením se snažím bojovat. Našla jsem Váš příspěvek ke kotvení střešních plášťů na tzb.info, a tak mě napadlo, že bych se Vás k této problematice mohla zeptat na pár otázek, které mi nejsou zcela jasné.
V rámci přípravy zakázek je třeba vyhotovit výtažné zkoušky a kotevní plán – výtažné zkoušky by měly být nějakým způsobem zahrnuty do výpočtu? A pak, když zpracovávám kotevní plán pro obdélníkový půdorys, je to celkem jednoduché. Když mám ovšem členitější půdorys, kde se vlastně budou vyskytovat oblasti F a G? V příloze zasílám půdorys střechy, kde mám několik rohů (koutů). Pokud bych se měla řídit tím, že vše by mělo být navrhováno na stranu bezpečnosti, tak by tedy oblast F měla být vynesena od každého rohu,  že? Nebo jak se to tedy vynáší, když mám takto členitý, někdy i členitější půdorys? Mohl byste mi zaslat na ukázku nějaký Váš vyřešený půdorys?
Já bych se to chtěla naučit správně, bohužel nemám nikoho v okolí, koho bych se mohla zeptat. Také je pravdou, že už jsem se na to párkrát ptala a pokaždé mi bylo řečeno něco jiného. Pokud byste měl někdy cestu třeba do Prahy a bylo by možné setkání s Vámi a nějaké bližší popovídání o kotevních plánech, dejte mi vědět. Mohli bychom se tam sejít. Omlouvám se za mé otázky. Ale není to pro mě jednoduché. Ve škole nám řekli jen velice málo a teď mám řešit kotevní plány, když mi to nemá kdo vysvětlit – tudíž vše se učím postupně sama...
Dále – kdyby náhodou měla střechy půdorys tvaru kruhu nebo elipsy – kde se budou v tomto případě nacházet oblasti F,G? Jak se to určuje u těchto půdorysů?

 Je jasné, že zaměstnanec musí plnit pracovní příkazy, ale co dělat, když ten příkaz je z oblastí těžko splnitelných snů.
Ona je ta problematika poměrně náročná nejen na znalosti ale i zkušenosti...

Projekt střechy?

Při svých přednáškách se často setkávám s nehraným úžasem posluchačů, když zmíním, že v případě absence projektu střechy je plně zodpovědným její realizátor.
Po novelizaci základní střechařské normy ČSN 73 1901 je tomu skutečně tak:

Je s podivem, že hlavně v současné situaci, kdy každá firma udělá cokoliv, aby získala zakázku,  se diví, že se získáním zakázky přejímá i svůj (možná nečekaný) díl zodpovědnosti.
Vzhledem k tomu, že žádný normativní předpis nepředepisuje detailně jak má projekt střechy (viz čl.6.1 normy) vypadat, bylo nesporně snahou zpracovatelů normy sjednat jasno, kdo v tom případě bude za konkrétní řešení zodpovědný.
Realizovaná skladba a konstrukční řešení se navíc často - hlavně z cenových důvodů - liší od návrhu projektanta a je pouze rozumné, aby autor změny nesl svůj díl zodpovědnosti.

Vo kapánek chytřejší...

Ve své snaze proniknout do tajů Eurokódů jsem zajásal, když jsem v jednom nejmenovaném časopisu objevil článek "Současný stav v oblasti navrhování betonových a ocelových konstrukcí". Na sedmi stranách autoři shrnuli současný legislativní stav, doprovodili jej přehledy Eurokódů - docela slušný přehled.
V článku byl odkaz na internetovou podporu Access Steel, která je dokonce přeložena do češtiny a má "umožnit projektantům rychlou orientaci v problematice". Mnou hledané technické informace jsem tam sice nenašel, zato jsem se ze "Všeobecných podmínek" dozvěděl, že:

Materiály byly připraveny s největší pečlivostí a podle posledních dostupných informací. Ti, kteří Stránku připravili, a nikdo ze sponzorů nenesou žádnou odpovědnost za případné chyby ...

Poté jsem byl nezištně informován o tom, že:

Co se změní při návrhu podle Eurokódů?
Eurokódy jsou navrženy tak, aby zmenšily nároky na návrh a přinesly informace, které jsou potřeba pro návrh.
Byly psány tak, aby mohly být na základě jejich modelů nezávisle připraveny návrhové pomůcky.

Skutečně cenný zdroj informací. A já již několik měsíců tápu a marně se pídím po někom, kdo by mně mohl říct, jak se to, ksakru, má vlastně dělat, když pro mechanicky kotvené systémy střech ve všech u nás používaných kombinacích je vydáno tak málo ETA a v našich podmínkách jsou z důvodu nedostupnosti materiálů nepoužitelné.

Největší bomba ale souvisí s kapitolou "Oznámení" na konci článku. Je tam uvedeno, že

"tento příspěvek vznikl za podpory výzkumného záměru MSM..., podpořen z Evropského strukturálního fondu, ze státního rozpočtu ČR a z rozpočtu hlavního města Prahy...

Je zajisté chvályhodné, když má Praha snahu podpořit úroveň našich technických znalostí, řekl jsem si, a jal se hledat další údaje o tomto bohulibém kroku.
Na této adrese jsem se přesvědčil o své naivitě:

Popis projektu
Projekt je zaměřen na další vzdělávání pedagogů kateder stavební fakulty ČVUT v Praze... Cílem je doplnění poznatků pedagogů tak, aby se zvýšila jejich dbornost... Lektory budou významní odborníci, kteří se pravidelně zúčastňují jednání CEN na evropské úrovni. Protože jsou pracovníky týchž kateder, celý projekt vyžaduje speciální metodiku...

Drobná poznámka na závěr: Rozpočet na to, aby se pracovníci stejných kateder stavební fakulty ČVUT vůbec domluvili, je 6.194.000 Kč.

Co na to pedagogové např. z Brna a Ostravy? A co odborná veřejnost? Asi si budeme ještě počkat...

Holt někteří jsou vo kapánek chytřejší ...

Kotevní plán podle ČSN nebo DIN ?

Pořád ještě hodně dodavatelů střešních kotev nebo celých střešních systémů předává zákazníkům "kotevní plán", zpracovaný podle DIN nebo jiné zahraniční normy. Dokonce jsem měl několikrát v ruce i dokument v angličtině nebo němčině.

O závaznosti norem se popsalo hory papírů a web je různými pořád dokola omílanými nicneříkajícími úvahami také slušně (a neúčelně) zahlcen. Konečného, jasného a jednoznačného stanoviska se asi hned tak nedočkáme - zkusme tedy zapojit zdravý rozum:

Základní právní normou, platnou a závaznou pro stavebnictví je zák.č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon), jenž se provádí mj. i prostřednictvím Vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu č. 137/98 Sb., v níž se praví:

ČÁST DRUHÁ OBECNÉ POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A UŽITNÉ VLASTNOSTI STAVEB
§15 Základní požadavky
(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro zamýšlené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou:
a) mechanická odolnost a stabilita,
b) požární bezpečnost,
c) ochrana zdraví, zdravých životních podmínek 29) a životního prostředí,
d) ochrana proti hluku, 29), 8)
e) bezpečnost při užívání,
f) úspora energie a ochrana tepla.

2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu předpokládané existence.

 

§16 Mechanická odolnost a stabilita
(1) Stavba i její změna musí být navržena a provedena tak, aby zatížení a jiné vlivy, kterým je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě, nemohly způsobit
a) náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození kterékoliv její části nebo přilehlé stavby,...

V základní střechařské normě ČSN 73 1901 najdeme tento článek:

5.3.1.5 Povlaková krytina musí být zajištěna proti stržení větrem, a to lepením, kotvením nebo stabilizační vrstvou. POZNÁMKY 1 Hodnoty sání i tlaku větru stanoví ČSN 73 0035.

Poznámka: "Nová" ČSN EN 1991-1-4 (Eurokód) má také číslo 73 0035 !!

Závěr by snad měl být nasnadě...