Kotvení tepelné izolace

Kotvení tepelné izolace ve střeše je prospěšná věc. Každý, kdo se zabývá defekty a haváriemi střech, jistě již viděl "přeskládanou střechu".

Pamatuje na to i ČSN 73 1901 - Navrhování střech, která doporučuje i minimální četnost kotev pro samostatné kotvení tepelky. Jedná se však o kotvy staticky neaktivní (pasivní) - pomocné, které nemají za úkol přenášet zatížení větrem do nosné konstrukce střechy ale pouze stabilizují desky tepelné izolace na místě tak, aby se třeba elektrostatickými silami nebo vakuovým efektem nehýbaly.

Již několikrát jsem byl prostřednictvím tisku i svědeckými výpověďmi seznámen s tím, jak některé firmy realizují "kotvené" střešní pláště zcela jinou inovativní metodou. Prostě nakotví dílce EPS do nosné vrstvy, na to se lípne třeba samolepící asfaltový pás, na něj nataví jiný... a hotovo. Navíc to údajně dokonce vypadá, že používají fasádní hmoždinky...
Netvrdím, že to nemůže fungovat - dokonce si myslím, že do určité míry ano. V každém případě je zodpovědnost funkčnosti takovéto skladby plně na tom, kdo ji vyprojektoval a/nebo zrealizoval. V žádném případě ale nelze takovouto střechu označovat za kotvenou!
Domnívám se, že porovnávat kotvení polystyrénu v zateplovacím systému ve stěně a ve střešní skladbě nelze. Už proto ne, že metodika zkoušení odolnosti kotev je zcela odlišná - kotvení ve střeše je zkoušeno za poměrně drastických podmínek dynamického působení zatížení.
Ve stěně, kde je v rohu 2x menší síla od sání větru než ve střeše, je povrch, na nějž vítr působí, poměrně tuhý s malými deformacemi (vrstva omítky s výztuží). Polystyrén s vyztuženou omítkou tak vytvoří do jisté míry tuhou desku a kotvy (fasádní hmoždinky) jsou namáhány jen proměnnou osovou silou, jak tomu má být.
Jinak je tomu u souvrství střechy, kde hydroizolace může být velmi měkká a s deskami EPS nemusí spolupůsobit v požadované míře. To nezaručuje rovnoměrné přenášení zatížení větrem do jednotlivých kotevních míst, v případě nedokonalého slepení EPS a hydroizolace může vzniknout místní porucha s následnou havárií.

Zdá se, že je možno tento postup označit jako dokonalé ignorantství k platným normám. Zákazník je uveden v omyl i jakýmsi výpočtem kotvení (který nicméně nemá nejmenší oporu v platných normách). 
 Takto provedenou střechu řídící pokyn ETAG 006 nezná a tím pádem se nejedná o mechanicky kotvenou střechu.


Rád bych znal názor jiných odborníků, o autorech popsaného řešení nemluvě...

Jabka s hruškama...

Doba je zlá...
V touze po získání zakázky co nejnižší cenou se někteří dodavatelé kotev uchylují k dost nechutné "fintě". Je jasné, že rozhodující roli v celkové odolnosti kotvy hraje šroub, zajišťující pevnost proti vytržení z podkladu. Teleskop "není až tak důležitý".
A tak se můžeme setkat s tím, že se kombinují značkové šrouby s teleskopy různých jiných výrobců - samozřejmě jejich kvalita není asi nejlepší. To se ale ukáže až časem, dodavatel doufá, že to bude až po uplynutí záruky... Je nutno si uvědomit, že se jedná o dost závažný prohřešek proti Stavebnímu zákonu a obchodnímu právu vůbec. Certifikace kotvy je totiž platná pouze pro celou sestavu, tj. šroub + podložka (teleskop). Dodavatel tak riskuje trestní postih (domnívám se, že se jedná o podvod), investor zase zbytečnou havárii střechy kvůli pár stovkám, které ušetřil kdo ví kdo.

Docela by mě zajímalo, jak to bude probíhat po 1.7.2013, kdy začne plně platit CPR...

Specialistou snadno a rychle

Poptávka po kotevních plánech neustále roste. Potvrzuje se předpoklad, že investoři i techničtí dozoři jsou stále poučenější, náročnější a chtějí mít jistotu, že provedené dílo bude odpovídat kvalitativním standardům dneška. Také pojišťovny se chovají více a více tržně.
Mnohé dodavatelské firmy si tohoto trendu všimly (ajta...) a chtějí rozsah svých dodávek rozšířit i o tuto stránku. Technický servis je opravdu neocenitelná přednost a zvyšuje pravděpodobnost získání zakázky - o tom není sporu. Nejen cesty Páně jsou ale nevyzpytatelné, postup některých firem je ještě překvapivější, o čemž jsem se mohl shodou okolností v rámci jednoho týdne přesvědčit.
Obrátili se na mě dva mladí inženýři z různých firem (poměrně velkých hráčů ve střechařské aréně). Byli pověřeni svými šéfy, aby se naučili dělat kotevní plány a v co nejkratší době je pro svého zaměstnavatele vypracovávali.
Absurdnost jejich představ (nebo jejich šéfů?) dokládají ukázky z korespondence.
První pochází od velmi naivního mladého inženýra:

V návaznosti na náš tel. rozhovor se na Vás obracím ohledně školení – návrh a výpočet  mechanického kotvení souvrství plochých střech.

V principu  jde o to abychom byli schopni odborně správně zpracovat plán kotvení s přesně vymezenými, větrem odlišně namáhanými segmenty střechy a přesné počty a umístění kotevních prvků v různých částech střechy.

To vše s ohledem na ekonomickou efektivitu tohoto návrhu.

To z mého pohledu obnáší:

1. Úplnost zadání a podkladů
2.  Správné stanovení oblastí zejména u střech nepravidelného půdorysu
3. Návrh optimálního počtu kotev
4. CAD výstup kotevního plánu

Prosím o návrh Vašich časových možností a  ceny za seminář v Praze.

Druhá prosba pochází od zřejmě nešťastné mladé inženýrky, která si prostě jen neví rady: 

Nevím, zda budete mít čas mi odpovědět, nicméně bych Vám byla velice vděčná, kdybyste mi mohl poradit se zpracováním kotevních plánů, s jejichž řešením se snažím bojovat. Našla jsem Váš příspěvek ke kotvení střešních plášťů na tzb.info, a tak mě napadlo, že bych se Vás k této problematice mohla zeptat na pár otázek, které mi nejsou zcela jasné.
V rámci přípravy zakázek je třeba vyhotovit výtažné zkoušky a kotevní plán – výtažné zkoušky by měly být nějakým způsobem zahrnuty do výpočtu? A pak, když zpracovávám kotevní plán pro obdélníkový půdorys, je to celkem jednoduché. Když mám ovšem členitější půdorys, kde se vlastně budou vyskytovat oblasti F a G? V příloze zasílám půdorys střechy, kde mám několik rohů (koutů). Pokud bych se měla řídit tím, že vše by mělo být navrhováno na stranu bezpečnosti, tak by tedy oblast F měla být vynesena od každého rohu,  že? Nebo jak se to tedy vynáší, když mám takto členitý, někdy i členitější půdorys? Mohl byste mi zaslat na ukázku nějaký Váš vyřešený půdorys?
Já bych se to chtěla naučit správně, bohužel nemám nikoho v okolí, koho bych se mohla zeptat. Také je pravdou, že už jsem se na to párkrát ptala a pokaždé mi bylo řečeno něco jiného. Pokud byste měl někdy cestu třeba do Prahy a bylo by možné setkání s Vámi a nějaké bližší popovídání o kotevních plánech, dejte mi vědět. Mohli bychom se tam sejít. Omlouvám se za mé otázky. Ale není to pro mě jednoduché. Ve škole nám řekli jen velice málo a teď mám řešit kotevní plány, když mi to nemá kdo vysvětlit – tudíž vše se učím postupně sama...
Dále – kdyby náhodou měla střechy půdorys tvaru kruhu nebo elipsy – kde se budou v tomto případě nacházet oblasti F,G? Jak se to určuje u těchto půdorysů?

 Je jasné, že zaměstnanec musí plnit pracovní příkazy, ale co dělat, když ten příkaz je z oblastí těžko splnitelných snů.
Ona je ta problematika poměrně náročná nejen na znalosti ale i zkušenosti...